Ostatn (nezaazen)

Je položkový rozpočet obchodní tajemství?

Dodavatel, s nímž byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, označil v nabídce svůj položkový rozpočet za obchodní tajemství. Může zadavatel takový dokument uveřejnit na profilu zadavatele?

Povinností veřejného zadavatele je podle § 219 odstavec 1 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Mimo to však zákon obsahuje i ustanovení o ochraně důvěrných informací, kde v § 218 odstavec 3 zákon stanoví, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

Jako první je potřeba zodpovědět otázku, co se rozumí pod pojmem smlouva. Zcela jistě jde o oboustranně podepsaný vlastní text smlouvy. Jsou-li součástí smlouvy v textu smlouvy označeny určité přílohy (standardně položkové rozpočty, harmonogram aj.), pak i tyto přílohy jsou textem smlouvy. Platí-li tedy povinnost veřejného zadavatele uveřejnit text smlouvy, pak jde o kompletní text, tedy včetně textem popsaných příloh smlouvy.

Označí-li dodavatel určitou část své nabídky jako obchodní tajemství, je otázkou zda takové jednostranné označení odpovídá pojmu obchodní tajemství a zda údaje takto dodavatelem označené, požívají zákonné ochrany. V jednom ze svých rozhodnutí Nejvyšší správní soud potvrdil, že za obchodní tajemství nelze skrývat hospodaření s veřejnými prostředky. Nelze odepřít informace o obsahu smlouvy (tedy i její uveřejnění), která je uzavřena v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že je druhá strana považuje za obchodní tajemství. Podle NSS v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím nelze z důvodu ochrany obchodního tajemství odepřít poskytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů, protože musí být umožněna veřejná kontrola hospodaření s těmito prostředky. „Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbytném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků, “ uvádí se v textu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Máme za to, že uvedené se vztahuje i na současnou právní úpravu.

Podle jiného rozhodnutí Krajského soudu pak „ochrana obchodního tajemství nevzniká evidencí nebo zápisem, ani uvedením této skutečnosti do smlouvy o dílo, ale vzniká okamžikem naplnění všech pojmových znaků obchodního tajemství“. Takovou definici lze využít i na dotazovaný případ, kdy obchodní tajemství bylo identifikováno pouze jednostranným prohlášením dodavatele. Pokud by naplněny byly všechny zákonem stanovené znaky obchodního tajemství, přísluší právo k tomuto tajemství pouze tomu kterému určitému podnikateli a také pouze jemu přísluší ochrana obchodního tajemství proti jeho porušení nebo ohrožení. Obchodním tajemstvím ovšem nemůže být, podle názoru Krajského soudu, informace o rozsahu finančních prostředků poskytnutých podnikateli z rozpočtu obce, tedy ani údaj o ceně za provedené dílo, jež je hrazena z příjmů od daňových poplatníků. Výdaje obcí jsou věcí navýsost veřejnou, že s jejich zdroji nespojuje toho kterého podnikatele žádná tvůrčí souvislost, jež by jen v náznaku mohla vést k domnění, že by se mohlo jednat o obchodní tajemství. Pod toto spadá samozřejmě i konkrétní užití rozpočtových prostředků obce.

Z výše popsaného se domníváme, že ochrana obchodního tajemství v souvislosti s předloženým položkovým rozpočtem dodavateli nepřísluší a že by obec měla jeho položkový rozpočet, který je přílohou smlouvy uveřejnit podle § 219 odstavec 1 ZZVZ na profilu zadavatele.